Mikroorganizmy a jejich vyžití v běžném životě

Obecně existuje jen velmi málo běžně dostupných informací o druhové rozmanitosti mikroorganismů vyskytujících se v našem okolí, resp. na naší planetě vůbec. Ještě méně informací je však zachyceno v našem podvědomí o možnostech využití těchto mikroorganismů v každodenním životě. Zbavme se některých zbytečných předsudků o pouhé zákeřnosti „neviditelných monster“, která nám hrozí na každém kroku a ve svém důsledku představují pro nás a okolí jen hrozbu, nebezpečí a riziko.

Zamysleme se nyní společně se RNDr. Ondřejem Mrázem ze společnosti G-servis Praha, s.r.o., proč, jakým způsobem a při jaké příležitosti je možné některé mikroorganizmy v našem běžném životě využít, zejména nyní po katastrofálních povodních.

Významnost mikroorganizmů spočívá v jejich specifických vlastnostech, resp. v jejich unikátním působení na okolní prostředí. Dostupné identifikační metody zachycují a popisují v současnosti jen malou část kultivovatelných a tedy řízeným způsobem využitelných mikroorganismů. Moderní genetické metody prokázaly, že v 1g půdy může být obsaženo až 5000 druhů mikroorganizmů. Vzhledem k jejich snadnému šíření a reprodukci, nevykazují mikroorganizmy významnou lokální, regionální, či globální diverzitu v takové míře jako např. rostliny a živočichové. Jsou téměř všudypřítomné, kosmopolitní a velmi rychle a účinně se přizpůsobují měnícím se podmínkám. Z celkového širokého druhového spektra převládne a reprodukuje se ta část mikroorganizmů, která nejvíce odráží aktuální podmínky daného prostředí. Prostředí se přítomností mikroorganizmů mění, čímž se připraví podmínky k tomu, aby v „mikrobiální sukcesi“ ze zásobárny druhů převládla následně ta část mikroorganizmů, které připravila vhodné podmínky skupina mikroorganizmů předchozích. Tento proces se za standardních podmínek opakuje, v případě odpovídající mikrobiální regulace ve vhodných podmínkách a za přítomnosti dostatku živin, s účelným a pozitivním efektem.

Pokusme se výše uvedených unikátních vlastností mikroorganizmů pro adaptaci v běžných podmínkách více či méně negativně ovlivněných činností člověka co nejlépe využít při řešení otázek, které se vlastně dotýkají každého z nás.

Vezměme si jako příklad možnosti využití potenciálu mikroorganizmů a jejich pozitivního vlivu na okolí v následujících oblastech :

• ošetření povrchové vody - přírodní koupaliště, nádrže, jezera
• ošetřování odpadních vod - žumpy, septiky, kanalizace, čistírny, lapoly, WC
• ošetřování a ochranu zdrojů vody - domovní studny, vodohospodářské nádrže
• ošetření technologických vod - cirkulační vodní média, kašny, fontány, nádrže
• ošetření zahrad, parků, golfových hřišť, sportovišť, výběhů zvířat.

Jak však zvolit právě ty správné mikroorganizmy a kde je „pochytat“ ?

Tvůrčího potenciálu mikroorganizmů je v praxi nejlépe možné využít prostřednictvím aplikace vhodného typu „biopreparátu“. Biopreparáty, jsou speciální přípravky, jejichž hlavní složku tvoří vybrané nepatogenní mikroorganismy třídy I., které splňují podmínky pro jejich použití v ČR a v EU. Vybrané kultury mikroorganizmů používané prostřednictvím biopreparátů, jsou pro řešení např. výše uvedených oblastí velmi účinné a současně pro člověka, zvířata a rostliny neškodné. 

„Biopreparáty“ obsahující speciálně upravené mikroorganizmy, vázané na minerální nosiče jsou dále obohacovány komponentami pro zvýšení účinnosti a urychlení požadovaných bioprocesů. Jedná se zejména o enzymy, povrchově aktivní látky, oligobiogenní elementy, makrobiogenní složky, přírodní živiny, fixační složky, potravinářská barviva, přírodní vůně a jiná podpůrná média specifická pro aplikaci biopreparátů v daném prostředí.

Společnost G-servis Praha s.r.o. využívá v rámci své rozsáhlé činnosti, zaměřené na ochranu přírodního prostředí, kromě speciálních biotechnologických postupů, též aplikace řady biopreparátů pro řešení běžných i nestandardních problémů v praxi.

Využití potenciálu mikroorganizmů prostřednictvím biopreparátů je ekologické, dostatečně účinné, na odborné výši, je technicky i finančně dostupné pro každého a nevyžaduje pro běžného uživatele prakticky žádné speciální znalosti a vybavení.

Proč začít s používáním vhodných mikroorganizmů, jako prvního kroku k ozdravení a preventivnímu ošetření prostředí kolem nás a proč vše se vším souvisí si můžeme ukázat na příkladu, který se týká povrchových vod.

Obecně známý problém zhoršující se kvality povrchových vod v rybnících, jezerech, přírodních koupalištích a vodohospodářských nádržích začne být středem pozornosti vždy až v letních měsících, kdy se příčiny znečištění povrchových vod začnou markantně projevovat prostřednictvím enormního zvýšení primární rostlinné produkce tedy tzv. „eutrofizací“. Tento proces eutrofizace je podporován přínosem nadbytku minerálních živin, který zcela destabilizuje biologickou rovnováhu prostředí. Za příznivých podmínek (dostatek živin, světla a tepla) pak nastává velmi rychlé bujení biomasy (zelené hmoty), které již nemůže být kontrolováno přirozenou regulací přírodního systému.

Jaké jsou hlavní průvodní jevy „eutrofizace“, resp. „vysoké úživnosti“ vodného prostředí :

• nárůst vodního květu na hladině, který způsobuje kromě esteticko-užitkových aspektů omezování přirozených regenerační procesů ekosystému (v rybníce, jezeře a pod.)
• nárůst řas, který způsobuje m.j. obtíže při úpravě surové vody pro vodárenské účely
• nárůst sinic, které produkují toxiny se škodlivými účinky na lidské zdraví (zdroj závažných alergenů s možnými karcinogenními účinky)
• nárůst mocnosti organického sedimentu při dně, kde vzniká stálá „zásobárna“ živin, vlivem které už nedochází k samovolnému obnovení rovnováhy v prostředí  
• redukce životního prostoru pro ryby (rybí osádky) vlivem rozkladu velkého množství odumřelé rostlinné biomasy, který způsobuje při dně prakticky anaerobní prostředí, tedy nedostatek kyslíku při zvýšené produkci amoniaku, sirovodíku a plynů toxických pro ryby a ostatní živočichy (zóna tzv. anoxie)
• výkyvy v obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodě (ve dne dochází až k dvojnásobnému přesycení prostředí kyslíkem silnou fotosyntézou zelené hmoty, v noci pak k enormní respirační spotřebě kyslíku biomasou pod kritickou mez pro některé organizmy)
• rychlé změny hodnot pH vody, vznikající při časté změně intenzity fotosyntézy, což má velmi nepřízniví vliv na prostředí, resp. na živočichy v něm žijící

Výše uvedené nepříznivé aspekty provázející procesy eutrofizace jsou, mimo jiných možných metod jako je odbahnění nebo aplikace chemických postupů, dobře a ekologicky řešitelné právě aplikací vhodných biopreparátů přímo do exponovaného prostředí. Aplikace vhodných biopreparátů do vodního sloupce nebo přímo do sedimentů přírodních nádrží (viz obr.1) je s úspěchem používána na vybraných lokalitách v řadě míst v Evropě (viz obr. 2).

Nyní je však opět nutné si uvědomit, že výše uvedené procesy eutrofizace, které jsou jen špičkou ledovce, vznikají v důsledku velkého přebytku minerálních živin, které reprezentují zejména zvýšenou dotaci sloučenin dusíku a fosforu do povrchových i podzemních vod.

Kde se tyto přebytky „živin“ vlastně berou? Vraťme se na začátek tohoto článku, kdy padla zmínka o negativním vlivu činnosti člověka na přírodní prostředí, které nás obklopuje. Pro případ ovlivnění kvality povrchové vody se jedná zejména o nevhodné nakládání s tekutými domovními odpady. Zejména odpadní vody, resp. jejich úniky do okolního prostředí jsou právě jedním z hlavních zdrojů nežádoucího přebytku „živin“. Z této skutečnosti jasně vyplývá potřeba všemi možnými prostředky a způsoby řešit problematiku vhodného nakládání s odpadními vodami a jejich primárního ošetřování. Jednou z možností je opět využití vhodných biopreparátů, jejichž výběr závisí zejména na charakteru odpadu a zařízení, kde je tento odpad produkován, akumulován, transportován, či nějak jinak upravován.

Vezměme si nyní závěrem klasický případ provozování domovního septiku, „žumpy“, kde dochází k permanentní akumulaci odpadní vody. S tímto stálým zdrojem odpadu a také pod vlivem růstu cen za likvidaci odpadů se nám často vynoří otázka „co s ní“. S touto odpadní vodou, jejíž množství v celém objemu septiků v ČR není nijak zanedbatelné, se dle praktických zkušeností manipuluje s různou mírou odpovědnosti zúčastněných. A to jak z pohledu majitele odpadní vody, tak i subjektu, který odpadní vodu „odkoupí“ a je povinen ji odpovídajícím způsobem zneškodnit. Možná bychom se leckdy podivili, jaká je realita a osud této odpadní vody.

Jedno z možných řešení, jak konkrétně přispět ke snížení přísunu „živin“ do prostředí, resp. jak svépomocí upravit vlastní odpadní vody a ošetřit zařízení, která s ní přichází do kontaktu, je opět využití biopreparátů. Buďme konkrétní a řekněme si, co nám umožní např. aplikace biologického čistícího přípravku do septiků při dodržení návodu k použití :

1. Ošetřit vlastní odpadní vodu při snížení škodlivin a zápachu prostřednictvím :

• biologického rozkladu organických sloučenin obsažených v odpadní vodě,
• biologické úpravy tekuté fáze
• zrychleného biologického rozkladu pevných organických součástí
• redukce množství organického kalu a sedimentu na dně septiku.

2. Zregenerovat vlastní vstupní systém a kanalizační rozvody prostřednictvím biologicko-enzymatického rozkladu nežádoucích organických usazenin a výkvětů

3. Preventivně chránit nejen vlastní ale i okolní zdroje vody (studny) v případě úniku odpadní vody ze septiku do okolí.

4. Preventivně chránit kvalitu povrchových a podzemních vod v případě nežádoucího průsaku při nevhodné manipulaci s odpadní vodou

5. Snížit náklady spojené s likvidací odpadních vod (fekálií).

Z několika výše uvedených příkladů je zcela zřejmé, že systematické využívání schopností mikroorganizmů v různých oblastech našeho všedního života bude mít nutně za následek zlepšování přírodního prostředí nejen bezprostředně kolem nás, ale i u sousedů. Toho bychom si měli být vědomi zejména nyní, kdy po povodních je řada centrálních čistíren odpadních vod mimo provoz a kvalita povrchových vod se výrazně zhoršila.

Problémy spojené s procesy eutrofizace, s nesprávným nakládáním s odpadními vodami a ostatními nagativními důsledky lidského počínaní v přírodě jsou celoevropský problém. Zřejmým důkazem o závažnosti vzniklé situace je realizace mezinárodních projektů spojených s touto tematikou, dále různé formy podpory k řešení těchto problémů prostřednictvím cílených finančních zdrojů v rámci strukturálních fondů EU. Zde se jedná převážně o prostředky uvolňováné v environmentálních programech na ochranu přírody, v municipálních projektech na rozvoj venkova a v programech na podporu zemědělství v ČR.

«Přispějme každý z nás třeba už od zítra každý z nás k ochraně vlastního životního prostředí a začněme například, dle výše uvedeného návodu k využítí biopreparátů při aktivní i preventivní ochraně naší životodárné tekutiny – vody ».